Již počtvrté jsme ve výjezdním týdnu vyrazili na kola! Po předchozích návštěvách Novohradských hor, Brd a Českého lesa, jsme letos jako cíl kurzu zvolili východní Krušnohoří.

Tradičně jsme zápasili s nepříznivou předpovědí počasí, která se ale naštěstí takřka nevyplnila a my si tak mohli užít cca 140 km v sedlech našich dvoukolých ořů pod vedením profesorů Pánka, Votruby a Kejhy. V pondělí jsme v nekřesťanskou hodinu (7:15) měli sraz na Hlavním nádraží a odtud jsme cestovali ve dvou skupinách vlakem až do severočeského Chomutova, odkud jsme po nakoupení zásob pokračovali cyklostezkami až na vrcholky. Pro milovníky čísel – z nadmořské výšky cca 350 m n.m, jsme vystoupali až do 800 m n.m. Pro leckteré, kteří se účastnili kurzu poprvé, to byl křest ohněm. Pak už nás čekaly „skopce“ a „dokopce“, až do Hory svaté Kateřiny, kde jsme ukojili hlad řízkem v místní „čtvrté cenové“. Posilněni jsme pak pokračovali dále, až jsme to na cca 45 km zakempovali v lese. Rozbalili jsme ubytování, vybalili buřty, připravili ohýnek a během večera si dlouze povídali.

Ráno jsme sbalili ležení a pokračovali dále, u přehrady Fláje jsme sice museli provést náročnou objízdnou trasu, ale náladu nám to neubralo a my si tak mohli užívat další kopečky – no spíš někdy pořádné kopce s až nesmyslným převýšením. Opět jsme ukojili hlad v příjemné hospůdce „U Hanky“, kde nás Filip A. překvapil bleskurychlým pojídáním svíčkové a Dan Š. pobavil svými hláškami. Přes Cínovec až na Komáří vížku, s nádherným výhledem na Milešovku jsme se dostali (s několikerým lepením píchnutých duší) až k dálnici D8, kterou jsme podjeli a po cca 60 km jsme opět vybrali nádherné místo k přenocování. Představte si krásnou mýtinku, zurčící potůček, houkající sovu či dokonce blikání světlušek, no prostě romantika na entou. Ani drobná přeháňka nám náladu nezkazila a my si opět u ohníčku povídali, případně hráli „Bang“.

Ráno jsme opět pokračovali šíleným převýšením, dali si pořádnou snídani a projeli až do Labských Pískovců. Vzhledem k nepříznivé předpovědi na čtvrtek jsme se rozhodli výlet ve středu ukončit. Odměnili jsme se výjezdem na Děčínský Sněžník a pak frčeli 12 km dlouhým sjezdem až do Děčína. Plni dojmů jsme nasedli na vlak a v podvečer se zjevili opět v Praze. Byl to krásný cyklokurz, a nemůžeme se dočkat příští rok, na ten slibovaný mega kurz – Děčín -> Hamburg podél Labe.

hdr
edf
cof