Lucie Heráčková (5. D)

Více než 140 studentů Gymnázia Evolution Jižní Město se zapojilo do předvolebního průzkumu k nastávajícím prezidentským volbám, jejichž 1. kolo se koná 12. a 13. ledna 2018. Případné druhé kolo připadne na 26. a 27. ledna 2018. Výzkum se konal ve středu 4.1.2018 od 8:00 do 13:00 na 35 lokalitách po celé Praze. Cílem projektu bylo zjistit, jaké jsou volební preference jednotlivých prezidentských kandidátů mezi obyvateli Prahy.

Celkové výsledky preferencí pro první kolo

Unikátní je množství dotazovaných. Celkem odpovědělo 2 015 respondentů. ● Favoritem hlavního města se stal Jiří Drahoš se 34 %. ● Za ním se na druhém místě umístil Miloš Zeman s 16,5 %. ● Na třetím a čtvrtém místě se ziskem 8,7 % a 8,1 % skončili Pavel Fischer a Mirek Topolánek. ● Pro Marka Hilšera se vyslovilo 5,1 % dotazovaných. ● Ostatní kandidáti by měli dle odpovědí Pražanů získat kolem 1 % hlasů. ● Zajímavým ukazatelem je vysoká ochota lidí přijít k volbám, kdy nerozhodnutých voličů, případně lidí, kteří nepůjdou v Praze k volbám, je 18,2 %.

Jak volili muži, ženy, jednotlivé věkové skupiny a občané podle vzdělání?

Co se týče doplňkových informací, které studenti dále zjišťovali, nejvíce voličů favorita Prahy Jiřího Drahoše má středoškolské vzdělání a jsou ve věkové kategorii 31–45 let. U Miloše Zemana má také nejvíce voličů středoškolské vzdělání a jsou ve věkové kategorii 60 let a více. Pro oba dva kandidáty se rozhodly spíše ženy, a to více než s 50% převahou. Na třetím místě umístěného Pavla Fischera volí také více ženy, které tvoří 52,5 % jeho voličského zázemí. Zajímavé je, že Fischer jako jeden z mála kandidátů uspěl ve velké míře u voličů mezi 18–30 lety. Je jich nad 30 %, nejčastěji se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Nejmladší z prezidentských kandidátů, Marek Hilšer, oslovil nad 61 % žen. Více než polovina jeho voličů dosáhla středoškolského vzdělání. Petr Hanning má také silnou ženskou volební základnu s více než 64 %. Až 30 % jeho voličů se nachází mezi 18–30 lety. Sám o sobě Petr Hannig tvrdí, že chce vést stejnou politiku jako Miloš Zeman, média ovšem tvrdí, že je ve svých názorech radikálnější. Je toto snad důvod, proč uspěl u mladší generace?

Před vstupem Mirka Topolánka do boje hrad se o Michalu Horáčkovi hovořilo jako o jednom z kandidátů, který by se mohl objevit v druhém kole proti Milošovi Zemanovi. Momentálně se pro Horáčka ale vyslovilo jen přes 8 % voličů, většinou mezi 31–45 let se středoškolským vzděláním. Pro prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu a jednoho ze zakladatelů Realistů, Petra Hynka, se rozhodlo přesně jedno procento respondentů. Šlo především o ženy, kterých bylo nad 64 %, mezi 18–30 lety se středoškolským vzdělání. Dřívější ředitel Škodovky díky 24 hlasům poslanců oznámil v listopadu kandidaturu na prezidenta. Pro Vratislava Kulhánka se rozhodli s nadpoloviční většinou muži především s vysokoškolským vzděláním. Jeho volební základnu tvoří až 69 % voličů mezi 31–45 lety. Z dotázaných mezi 18–30 lety se pro něj rozhodlo 0 % voličů. Pro Mirka Topolánka, který ohlášením své kandidatury vzbudil v médiích rozruch, by se ženy i muži rozhodli vyrovnaně napříč generacemi s dosaženým středoškolským vzděláním. Pro stávajícího prezidenta Miloše Zemana by se rozhodli především voliči nad 60 let se středoškolským vzděláním.

Postoj respondentů k EU a k migrantům

Respondenty v programech jednotlivých kandidátů nejvíce zajímá jejich postoj k EU a migrantům. Obyvatelé Prahy preferují kandidáty, kteří podporují členství v EU, je jich nad 60 % a současně jsou proti přijímání uprchlíků. Respondentů, kteří odpověděli, že jsou zásadně proti přijímání uprchlíků do ČR, bylo nad 36 %.

Co se týče druhého kola prezidentské volby, nejvíce by chtěli v duelu Pražané vidět Jiřího Drahoše. Zemanovi by voličů nepřibylo. Kdo by si ale výrazně polepšil by byl Michal Horáček, pro kterého by se v druhém kolo rozhodlo o 6 % víc voličů. Nad 8 % dotázaných odpovědělo, že budou v druhém kole volit kohokoliv, jenom ne Miloše Zemana.

Není to poprvé, co studenti gymnázia dělali předvolební výzkum. Poprvé se tak stalo v roce 2010 při volbách do parlamentu. Studenty projekt velice zaujal a nejvíce ocenili zkušenost v terénu při výzkumu. Velmi mnoho studentů reflektovalo jako novou zkušenost setkání se s „jinakostí“, naučení se komunikace, učení se vyslechnout cizí názor, i když s ním nesouhlasí. Obecně studentům vadila neochota lidí odpovídat, častá vulgaria, hrubost a také zima. Na vlastní kůži zjistili, že dělat terénní výzkum není z mnoha důvodů snadné. Většina se ale shodla, že šlo o novou zkušenost, kterou by sice mnozí neradi prožili znova (jiní se naopak na podobnou akci v budoucnosti těší), ale která jim rozšířila obzory v oblasti prezidentských voleb, komunikace a oslovování lidí.

Poděkování

Na konec bych ráda poděkovala naší škole, že tento projekt umožnila, všem učitelům, kteří se na akci jako doprovod a naše opora účastnili i studentům za jejich nasazení. Zvláště chci poděkovat za trvalou pomoc Aničce Šollové (5. D) a dále také Barboře Poláškové (5. D), Lindě Kimrové (4. A), Martinu Vánišovi (4. A), Tereze Pojerové (4. B), Tereze Svobodové (6.A) a Tereze Dolenské (6. A) a Samuelu McLeanovi (3. B).